Léčebné lázně Harkány jsou jedny z nejvyhledávanějších termálních lázní v Maďarsku. Město Harkány leží v jihozápadním cípu země, před větry je chráněno pohořím Villány. Klimatické podmínky jsou téměř mediteránní.
Harkány leží přímo vedle řeky Drávy, která zde tvoří hranici s Chorvatskem. Město je vzdáleno 27 km od Pécse (Pětikostelí), 242 km od Budapešti.
Dnes celosvětově uznávané léčebné lázně ve městě Harkány byly objeveny v roce 1823. Zdejší léčebná voda vyvěrá o teplotě 62°C a jako jediná na světě obsahuje síru rozpuštěnou ve formě plynu.
Sirné termální prameny jsou tak bohaté na účinné léčivé látky, jako by přírodou byly přímo určeny pro léčbu lidí. Podle obsahu rozpuštěných minerálů je zdejší voda bohatá na síru, značné množství fluoru a kyseliny metakřemičité. Pokusy bylo dokázáno, že síra v plynné formě se 150x rychleji vstřebává do lidského organismu, čímž se zrychluje látková výměna uvnitř tkáně.
Kromě léčby formou koupání nabízejí harkánské lázně a okolí celoročně různé programy k zpříjemnění pobytu:
V únoru jsou to dny loučení se zimou, tzv. Vyhánění čertů, v létě Lázeňský festival a koncem léta slavnosti Vinobraní, poskytující nevšední podívanou a nové zážitky.
Pobyt lze doplnit atraktivními výlety do půvabného okolí, např. na hrad Siklós, poutní místo Máriagyüd s barokním kostelem, do historického města Pécse (Pětikostelí) a vinařské oblasti Villány.
Legenda o objevu léčivých vod v Harkánech
Když se zadíváte na jižní svah hory i vísky Nagyharsány, povšimnete si zvláštních brázd, které se táhnou po celém svahu, ba co víc, na hřebeni hory lze rozeznat obrysy kohouta, kozla a kocoura.
A tady začíná legenda o vytrysknutí horkých léčivých pramenů.
A pod tou horou žila panímáma s dcerkou jménem Harka, co byla tak krásná, že ji široko daleko nebylo rovno. Okouzlila ta dcerečka i čerta, co se celé noci potulovat kolem jejich stavení a sladkými slovy dcerku vábil, hory doly sliboval.
I nabídla mu panímáma, co notně pojedla vtipnou kaši, má-li na dcerku takový zálusk, že mu ji pod jednou podmínku dá. Dokáže-li, než ráno kohout zakokrhá, zorat haršáňskou horu. Čert se hned pustil do práce, do zlatého pluhu zapřáhl kohouta, kozla a kocoura.
Kouká panímáma škvírou z půdy jak se čertovi daří a sotva svým očím věří. Věru, jde mu to jako by másla ukrajoval. Už má zoranou půlku hory, činí se a nezná oddechu. Půjde-li to takhle dál, do rána by sázku vyhrál.
I vzala panímáma rozum do hrsti, šupla do kurníku a zplna hrdla zakokrhala. Nato se přidali i ostatní kohouti z vesnice, ba i zapřáhnutý kohout se ozval. Když čert slyšel to kuropění, rozzuřil se, dupal, skákal a zlostí si chlupy na hlavě rval.
A co bylo dál? Jak kohout, tak kozel i kocour v tu chvíli zkameněli, na hřebeni hory navždy zůstali. A čert vida že prohrál dál nečekal a jedním skokem se do země, vlastně do pekla propadl. Zůstala po něm v zemi díra, odkud od té doby prýští horká sirná vody...""
Motiv tryskajících pramenů a čerta, který se způsobil je pro harkány chrakteriskický.
Najdete jej ve znaku městečky, ve znaku termálních lázní a dokonce čerty najdete i před radnicí. Tam tvoří zdobné sloupky nesoucí řetěz.